Dračí Doupě 1.6 Pravidla pro pokročilé

Aktuálně máme 1 kus.

Jen tak pro pořádek: k dispozici je verze 1.6 edice D (rozdíly verzí, edic a errata viz domovská stránka).
Dračí doupě (DrD) je původní, tj. v Česku vymyšlená a stvořená, hra na hrdiny.
Pravidla pro pokročilé jsou věnována postavám od 6. do 15. úrovně, které už by měly mít dostatek zkušeností, aby mohly vylézt z ponurých jeskyní, slují a děr, a užít si nejaké to putování pod širým, slunným nebem.
Pravidla jsou rozdělena do dvou částí (každá = jedna brožura A4). Jedna z nich je věnována postavám hráčů a ta druhá je pro Pána Jeskyně (zkráceně PJ) - jakéhosi organizátora hry, který pro hráče vytváří a reprezentuje celý fantasy svět, ve kterém se oni pohybují hrajíc si na reky, bohatýry a hrdiny.
Základem postavy v DrD je určitě její povolání. Každé z pěti povolání známé z Pravidel pro začátečníky - válečník, hraničář, kouzelník, alchymista a zloděj - se nyní dělí na dvě nezávislé větve, což je pro hráče velmi důležité. Neboť on musí zvolit, kterým směrem se jeho postava vydá. A je to rozhodnutí takřka nezvratné. :)
Válečník se dělí na bojovníka a šermíře. Bojovník je klasickým bezmozkem, horou všeničící svaloviny. A právě proto je mnoha hráči tak oblíben. Zahrát si nefalšovaného tupohlava, celý večer jen hýkat neartikulované skřeky a s řevem dávat přes držku všemu, co se hýbe a není to kamarád... no uznejte, to není k zahození. :))
Šermíř se oproti tomu věnuje pilování jemné techniky boje. Vrcholem jeho umění je, když si jeho protivník rozpáře vnitřnosti vlastní silou o ladně nastavené ostří. Taky možnost, jak vyhrát souboj, ne?
Hraničář se může rozhodnout pro osud Druida nebo Chodce. Druid, to je vousatý milovník velkých a prastarých kvant stromů, kterým se říká Hvozd. To je jeho rejdiště, v němž dokáže i věci stěží uvěřitelné… V Hvozdu je jednoznačným pánem, mimo něj však poněkud ztrácí na účinnosti. Ví to, a proto vždy pospíchá do stínu svých listnatých oblíbenců.
To Chodec není ze stromů nijak zvlášť na větvi. Jeho potulný, drsný, chlapácký život z něj dělá paragána ve světě fantasy. Je to zálesák, vynikající lovec, obstojný bojovník a nezdolný poutník. A někdy i nezdolný proutník, pokud mu při prošlapávání širého světa zbude i něco sil navíc…
Kouzelník se dvojí v Mága a Čaroděje. Mág je mistrem mentálna. Jeho schopnosti přehrabovat se tykadly své nebezpečné mysli v mozcích druhých je velmi silná. Svět podle něj je jen divadélkem loutek, které ovládá on.
Čaroděj oproti Mágovi daleko víc spoléhá na magii jako takovou. A na její nevinné kejkle a naivní šprýmy, které dokáží ve vteřině zuhelnatět jezdce i s koněm, donutit válečného slona zatancovat si bolero v řadách vlastní armády (tzv. „Krvavé bolero“), obra lidožrouta převrátit v přísného vegetariána, který se živí jen zemědělci, a tak podobně…
Alchymista může pěstovat své umění lučby jako Theurg či Pyrofor. Theurgovi jako jedinému ze všech povolání se otvírá svět Astrálních sfér, jakýchsi nehmatatelných slupek okolo obyčejného světa. A z moci těchto sfér vyvozuje moc svoji. Komunikace se sférami je tajemnou činností, která v případě úspěchu dokáže ovlivnit běh celých dějin, natožpak běh pouhé družiny několika hrdinů.
„Takže šéfe, ještě jednou si to ujasníme. Chcete támhleto město na tom ostrově srovnat se zemí?! Bez použití nákladného a nebezpečného vylodění. Dobrá, dobrá, měl bych pro Vás jeden pekelný stroj. Dělá, ostatně jako skoro všechny mé stroje, OBROVSKÉ BUUUUUUUUUUM! Na ostrov ho dopraví další můj vynález, létající ornitoptéra, kterou pilotuje můj synovec Hugo. Tak co Hugo, těšíš se na BUUUUUUUUUUUUM tak jako já??“ Tak takto, přátelé, vyjednává Pyrofor.
No a konečně zloděj může pokračovat ve své kriminální činnosti buď jako Lupič nebo jako Sicco. Lupič prostě krade, likviduje pasti, bodá dýkou zezadu, kope do kolene ze strany a u toho většinou nekřesťansky bohatne. Pak si trochu zaděvkaří, popije a u toho většinou zase chudne. No a tak to s ním máte každý den.
Sicco je o poznání temnější a tajemnější. Je to intrikán, pletichář, mafioso grande, který si nerad špiní ruce tak primitivním způsobem jako Lupič. Místo toho spřádá své sítě z donašečů, nájemných vrahů a jiných všehoschopných individuí. A potom jako pavouk plný jedu sedí na těchto sítích a tu potáhne za pavučinku, tu brkne na nitku…a světe div se, běh událostí je mu většinou příznivě nakloněn.
Jak jste si právě přečetli, svět Dračího doupěte je svěží zábavou, která dokáže obohatit nejedno odpoledne, den, týden či život. Vstupte dovnitř a staňte se hrdiny přímo ve Vašem, jinak až příliš všedním, obýváku. :))